| Název |
Recentní evropská regulace sekuritizace a její přínosy |
|
Recent European Regulation of Securitization and its Impact |
| Autor |
Ing. Mgr. Vladimír Kertész, doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. |
| Adresa |
Department of Financial Law and Financial Science Faculty of Law, Charles University nám. Curieových 901/7 116 40 Prague |
| Klíčová slova |
Sekuritizace, regulace, asset backed securities |
|
Securitization, regulation, asset backed securities |
| Abstrakt |
Sekuritizace hrála významnou roli jako příčina finanční krize z roku 2008. Víra v samoregulační funkci trhu se následně při rozkrývání nezodpovědného počínání zúčastněných subjektů vytratila. Přirozenou reakcí na toto tržní selhání se stala přísná regulace celého procesu, která významně ovlivnila objem sekuritizačních transakcí. Tímto došlo k pohybu z jednoho extrému do druhého. Utlumení sekuritizačních transakcí mělo negativní vliv na dostupnost úvěrového financování, což je nežádoucí efekt ovlivňující růstový potenciál ekonomiky. Následovala snaha o nalezení rovnováhy mezi dostatečnou mírou regulace zajišťující stabilitu trhu a volností umožňující zefektivňování trhu pomocí sekuritizace, která se promítla do nařízení EU č. 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci (tzv. Nařízení o sekuritizaci). Článek si klade za cíl zhodnotit vliv přijatých regulačních opatření na trh sekuritizačních nástrojů. K vytyčenému cíli se autoři dopracovávají skrze vytyčení rozdílnosti pojetí sekuritizace z pohledu ekonomie a práva. A následně pak systematizací produktů sekuritizace a analýzou stěžejních bodů Nařízení o sekuritizaci. |
|
Securitization has played a significant role as a cause of the 2008 financial crisis. The belief in the self-regulatory function of the market disappeared given the revelation of the irresponsible behavior of stakeholders.
The natural response to this market failure became the strict regulation of the whole process, which significantly affected the volume of securitization transactions. This resulted in a shift from one extreme to the other. The dampening of securitization transactions had a negative impact on the accessibility of credit financing, hereby constituting an adverse effect on the growth potential of the economy. An attempt to strike a balance between sufficient regulation to ensure market stability and the freedom to make the market more efficient through securitization was reflected in EU Regulation No. 2017/2402 establishing a general framework for securitization and creating a specific framework for simple, transparent and standardized securitization (known as the Securitization Regulation). The article aims to evaluate the impact of adopted regulatory measures on the securitization market. The authors approach the designated objective through delimiting the differences of the concept of securitization from the perspective of economics and law, followed by the systematization of securitization products and the analysis of the essential points of the Securitization Regulation. |
| Název |
Využití moderních technologií v rámci identifikace klienta dle AML včetně analýzy rizikových aspektů |
|
The Use of Modern Technologies in the Framework of AML Customer Due Diligence Process including the Risk Analysis |
| Autor |
JUDr. Michaela Hladká, Ph.D. |
| Adresa |
Finanční analytický úřad, Analytický odbor, vedoucí oddělení Washingtonova 11 110 00 Praha 1 |
| Klíčová slova |
legalizace výnosů z trestné činnosti, identifikace klienta, moderní technologie |
|
money laundering, customer due diligence, modern technologies |
| Abstrakt |
Identifikace klienta je základní povinností stanovenou povinným osobám (zejména bankám a dalším finančním institucím) na základě právních předpisů upravujících opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, resp. praní špinavých peněz, a financování terorismu. Historicky je základní metodou této identifikace postup realizovaný za fyzické přítomnosti klienta, tzv. face-to-face identifikace, který je možné za splnění zákonných podmínek nahradit jiným způsobem identifikace, který se ovšem může vyznačovat vyšší rizikovostí. S vývojem moderních technologií se aktuálně nabízí celá škála postupů založených na těchto technologiích, přičemž tento vývoj zřejmě nelze do budoucna ignorovat. V rámci článku je zhodnocena současná právní úprava identifikace klienta včetně analýzy rizikových aspektů, přičemž je současně reflektována aktuálně připravovaná novela AML zákona a provedena mezinárodní komparace ve vztahu k využití moderních technologií, jejich přínosu a rizikovosti. |
|
The identification of the client (customer due diligence) is the basic duty of obliged entities (mainly banks and other financial institutions) according to the legal provisions stipulating the anti-money laundering and counter terrorism financing measures. Historically the basic method of identification is so called face-to-face identification. This method could be replaced with other processes of identification that could be connected with higher risks. The development of modern technologies has brought the large scale of other possibilities of identification based on these technologies and obviously it is not possible to ignore this recent development. In the framework of this article the current legal provisions concerning the identification of the client are described and assessed together with the analysis of their risk aspects. Moreover, the currently prepared amendment of the AML act and the comparison with other foreign legislations are reflected. |
| Název |
The Perfect Digital Money that Nobody Wants |
| Autor |
Mgr. Jiří Moravec J.D. |
| Adresa |
Department of Financial Law and Financial Science Faculty of Law, Charles University nám. Curieových 901/7 116 40 Prague |
| Klíčová slova |
Bitcoin, Money, Hyperinflation, Trust |
|
Bitcoin, důvěra, hyperinflace, peníze |
| Abstrakt |
This paper compares hyperinflated money to bitcoin. It looks over the monetary functions and evaluates how they react and change during the pressure of hyperinflation. It uses the example of Brazilian hyperinflation during the years 1980 – 1994 to show that most important function of money is the unit of account, as it represents trust in the money. The article further evaluates the monetary functions of the Bitcoin system, it argues that the trust in the money comes only partially from the associated government but also from the experience with the money itself. In conclusion bitcoin possesses the characteristics of money, but they are in early development, nevertheless in future it may achieve the monetary standards and help some struggling countries with their own currency. |
|
Tento článek porovnává peníze postižené hyperinflací a bitcoin. Článek sleduje funkce peněz a srovnává jejich reakci a jak se mění pod tlakem hyperinflace. Vychází z příkladu brazilské hyperinflace z let 1980-1994, kde dokazuje, že nejdůležitější funkcí peněz je zúčtovací jednotka, neboť reprezentuje důvěru v peníze jako takové. Dále se článek zabývá peněžními funkcemi bitcoinu, prosazuje, že důvěra v peníze je spojená s vládním aparátem pouze částečně neboť je také ovlivněna zkušenosti s penězi jako takovými. V souhrnu bitcoin disponuje vlastnostmi peněz, ale většina z nich je přinejmenším v jejich raném vývoji, nicméně v budoucnu se bitcoin může dostat na úroveň klasických peněz a mohl by pomoci rozvojovým či postiženým zemím s jejich vlastní měnou. |
| Název |
Comparative Study of Regulatory Approaches to Sharing Economy |
| Autor |
Mgr. Jan Šobora |
| Adresa |
Department of Financial Law and Financial Science Faculty of Law, Charles University nám. Curieových 901/7 116 40 Prague |
| Klíčová slova |
Digital economy, sharing economy, regulation, ride-sharing, Airbnb |
|
Digitální ekonomika, sdílené ekonomika, regulace, sdílená jízda, Airbnb |
| Abstrakt |
This article provides an overview of the different regulatory approaches to certain digital platforms through which services are provided within the so-called digital economy in selected European countries. The author chose mainly the United Kingdom and Estonia for comparative analysis after conducting active research during study stays in these countries as part of a project funded by the Grant Academy of the Charles University. Readers are provided with information on the methods of regulation and taxation of the most well-known digital platforms, namely Uber and Airbnb, which the author focused on in the analysis. |
|
Tento článek poskytuje přehled různých regulatorních přístupů k určitým digitálním platformám, jejichž prostřednictvím poskytovány služby v rámci tzv. digitální ekonomiky, a to ve vybraných evropských zemích. Autor se rozhodl pro srovnávací analýzu vybrat především Spojené království a Estonsko, poté, co provedl aktivní výzkum během studijních pobytů v těchto zemích v rámci projektu financovaného Grantovou akademií Univerzity Karlovy. Čtenářům článku poskytne mimo jiné informace o formách regulace a zdanění nejznámějších digitálních platforem, a to Uber a Airbnb, na něž se autor v rámci analýzy zaměřil. |
| Název |
Inducements in EU legislation with a focus on enhancing the quality of services |
| Autor |
Mgr. Jiří Stratil |
| Adresa |
Department of Financial Law and Financial Science Faculty of Law, Charles University nám. Curieových 901/7 116 40 Prague |
| Klíčová slova |
MiFID, MiFID II, inducements, enhancement of quality of services |
|
MiFID, MiFID II, pobídky, zvyšování kvality služeb |
| Abstrakt |
Conflict of interests between investment firms and its clients is an undesirable phenomenon. Investment firms tend to offer services to its clients that are in the best interest of these investment firms, rather than in the best interest of its clients.
This article describes the development of inducements regime, starting with the Council Directive 93/22/ECC, through MiFID up to MiFID II and its implementing directives. It focuses on the analysis of the scope and depth of regulation of inducements in the mentioned directives and their comparison. A special focus is devoted to the provision of an additional or higher level service.
There is an example at the end of this article demonstrating the strengthening of the EU regulation of inducements in the course of time.
|
|
Střet zájmů mezi investičními společnostmi a jejími klienty je nežádoucím jevem. Investiční společnosti mají tendenci nabízet služby svým klientům, které jsou v nejlepším zájmů těchto investičních společností, než v nejlepším zájmů jejich klientů.
Tento článek popisuje vývoj právní úpravy pobídek počínaje směrnicí Rady 93/22/EHS, přes směrnici MiFID až po směrnici MiFID II a směrnice jí provádějící. Pozornost je věnována analýze rozsahu a hloubky regulace právní úpravy pobídek v uvedených směrnicích a jejich vzájemná komparace. Zvláštní pozornost je pak věnována poskytování dodatečných služeb či služeb na vyšší úrovni.
Na konci článek je uveden praktický příklad demonstrující průběžné zpřísňování regulace pobídek v evropské legislativě. |
| Název |
Fundamental Aspects of Budgetary Responsibility from Municipal Perspective in the Czech Republic |
| Autor |
doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. |
| Adresa |
Department of Administrative Law and Financial Law Faculty of Law, Palacky University in Olomouc tr. 17. listopadu 8 771 00 Olomouc |
| Klíčová slova |
Budget, Budgetary Responsibility, Municipality |
|
Obce, rozpočet, rozpočtová odpovědnost |
| Abstrakt |
This article discusses the rules of budgetary responsibility contained in the recent legislation that was adopted in 2017 in the Czech Republic with a special focus on the budgetary management of municipalities. Because of political contradictions, the new legislation has been adopted in the form of a simple act and not with the force of a constitutional law as originally planned. It has imposed some new obligations on municipalities related to their budgetary planning and budgetary management. Considering the right of municipal self-government that is constitutionally guaranteed in the Czech Republic, several fundamental questions regarding the compliance of this legal regulation with the constitutionally guaranteed rights of the municipalities arise when analysing the recently added obligations. In this article there are offered opinions and responses of the author regarding these issues. |
|
Tento článek pojednává o právní úpravě rozpočtové odpovědnosti, která byla v České republice z důvodů vycházejících z unijní normotvorby přijata v roce 2017 a zaměřuje se zejména na rozpočtové hospodaření obcí. Vzhledem k politickým neshodám byl tento nový zákon přijat ve formě obyčejného zákona, nikoliv v původně plánované podobě zákona ústavního. I přesto ukládá obcím mnohé povinnosti v oblasti jejich rozpočtového hospodaření, je tak otázkou, zda v dostatečné míře respektuje rozpočtovou nezávislost obcí, která je jim zaručena českou ústavou. Autor se ve svém článku zabývá právě některými spornými ustanoveními nové právní úpravy, které se dotýkají, nebo dokonce zasahují, do ústavně zaručených práv obcí. |
