| Název |
Odmítnutí odpočtu nebo osvobození jakožto nástroj potírání daňových podvodů na DPH |
|
Deduction or Exemption Refusal as Instrument of Fight against VAT Tax Frauds |
| Autor |
JUDr. Tomáš Sejkora |
| Adresa |
Department of the financial law and financial science, Faculty of law of the Charles University, nám. Curieových 901/7, 116 40 Prague |
| Klíčová slova |
Nárok na odpočet DPH, osvobození plnění od DPH, judikatura, daňové úniky |
|
Right to deduct VAT, VAT exempted transaction, cas law, tax evasion |
| Abstrakt |
Tento článek se zaměřuje na problematiku vymezení pravomoci správce daně odmítnout přiznání nároku odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu a statusu osvobození transakce od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet této daně. Jeho cílem je pak zanalyzování související judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu ČR, a poskytnutí vlastního pohledu, jak by optimálně měla být tato doktrína eurokonformně aplikována. Deskriptivní a analytickou metodou byla proto zkoumána jednotlivá soudní rozhodnutí a nalezené závěry syntézou zevšeobecněny s poukazem na možná úskalí české soudní praxe. Výsledek tohoto článku spočívá v uceleném pohledu na doktrinální ukotvení pravomoci správce daně odmítnout status transakce podléhající dani z přidané hodnoty nebo nárok na odpočet z přijatého zdanitelného plnění osobou povinnou k dani, která je založena na zkoumání objektivních okolností případu a vědomostního testu osoby povinné k dani o zapojení nebo možném zapojení do obchodního řetězce stiženého podvodem, pokud tato nepřijala veškerá opatření, jež po ní mohou být rozumně požadována, aby zabránila své účasti na podvodném obchodním řetězci. Na základě zjištěných závěrů je pak možné dovodit tendenci Soudního dvora Evropské unie vytvořit konstrukci umožňující při unesení důkazního břemen správce daně vytvořit jakýsi univerzální nástroj potírání nejčastějších B2B daňových podvodů v oblasti daně z přidané hodnoty a jednotlivá pravidla použití tohoto nástroje, která ne vždy jsou tuzemskými orgány veřejné moci dodržována. |
|
This article focuses on the issue of the definition of the tax administrator’s competence to refuse the right to deduct the input value added tax or the status of the exempted transaction from value added tax with the right to deduct input tax. Its aim is to analyse relevant case law of the Court of Justice of the European Union and the Supreme administrative court of the Czech Republic and to provide the opinion of the author, how this doctrine shall be applied in the European Union conformally way. The particular court decisions are examined by the descriptive and analytic method and discovered conclusions are generalized with respect to the possible pitfalls of the Czech court praxis. The result of this article consists in the complete insight to the doctrine of the refusal of the status of the exempted transaction or the right to deduct of input value added tax, which is based on the analysis of the objective circumstances of every case and knowledge test of the taxable person about its participation or possible participation in the business chain affected by the fraud if this person has not undertook every precaution which could reasonably be required of it to ensure that its transactions are not connected with fraud. Based on the acquired conclusions, the tendency of the Court of Justice of the European Union to established the universal construction of the fight against the most common B2B tax frauds could be deduced if the tax administrator bears the burden of proof successfully. However, the relevant rules of the application of such instrument are not met by the national organs of the public power in the Czech Republic in every case. |
| Název |
Nespolehlivá osoba a vybrané otázky nespolehlivého plátce |
|
Unreliable person and selected issues of an unreliable taxpayer |
| Autor |
Jiří Stratil |
| Adresa |
Department of the financial law and financial science, Faculty of law of the Charles University, nám. Curieových 901/7, 116 40 Prague |
| Klíčová slova |
Nespolehlivý plátce, nespolehlivá osoba, zákon o DPH |
|
Unreliable taxpayer, unreliable person, VAT Act |
| Abstrakt |
Článek pojednává o zkušenostech s dosavadní aplikací institutu nespolehlivého plátce a hodnotí naplnění premis, jejichž realizace byla přijetím úpravy nespolehlivého plátce předpokládána. Rozebrána je rovněž úprava nespolehlivé osoby, která se pravděpodobně k 1. dubnu 2017 stane součástí právního pořádku. Podrobněji je pozornost věnována stanovení přísnější lhůty pro zbavení se statusu nespolehlivosti. Autor se zmiňuje o množství povinností, jejichž splnění je na plátce daně kladeno, a to také na případech s použitím analogie. Na závěr práce je rozebrána možnost úpravy de lege ferenda. |
|
The article discusses current experience with the application of the unreliable taxpayer and examines the fulfilment of assumptions, whose realization was expected by regulating the unreliable taxpayer. Attention is also given to the concept of an unreliable person that is most certainly coming into force on 1 April 2017. Besides, the emphasis is on determining narrower time frame for voiding of the status of unreliability. The author mentions the amount of duties that are to be fulfilled by the taxpayers, also using examples with the use of analogy. In conclusion, de lege ferenda is analysed |
| Název |
K čemu zákaz zneužití práva? (část 2.) |
|
What is abuse of law for? (Part 2) |
| Autor |
Mgr. Ing. Petra Kamínková |
| Adresa |
Department of the financial law and financial science, Faculty of law of the Charles University, nám. Curieových 901/7, 116 40 Prague |
| Klíčová slova |
Zneužití práva; krácení daně; daňové plánování |
|
Abuse of law / abuse of rights; tax evasion; tax planning |
| Abstrakt |
Tento článek upozorňuje na trend prorůstání zákazu zneužití práva do oblasti práva daňového. Tento trend můžeme v posledním desetiletí pozorovat v českém i v mezinárodním kontextu v judikatuře soudů i v řadě legislativních iniciativ. Cílem této práce je identifikovat význam zákazu zneužití práva v právu daňovém. První část článku se zaměřuje na subjektivní kritérium zákazu zneužití práva. Druhá část se věnuje významu objektivního kritéria a vzájemnému vztahu obou kritérií.
Docházím k závěru, že transakce, které se jeví být iracionálními, umělými či účelovými, musí být posuzovány s ohledem na smysl a účel práva, které je reguluje. To však musí platit pro všechny transakce poplatníka, včetně těch provedených v dobré víře. Proto považuji subjektivní kritérium zneužití práva za nadbytečné.
Užívání subjektivního kritéria může být zvláště škodlivé v situaci, kdy je užíváno samostatně. Odebrání daňové výhody v závislosti na „čichovém testu“ správce daně či soudce ohledně racionality či účelu transakce, bez současného zvážení smyslu a účelu zákona, je v rozporu s ústavním požadavkem uložení daně na základě zákona.
Domnívám se, že zákaz zneužití práva nijak nepřispívá k vyjasnění otázky, které daňové plánování je dovolené, a které nikoliv. V daňovém právu je tento institut nadbytečný. Užitečnějším se jeví připuštění teleologického výkladu v nejširším slova smyslu. Zneužití práva by pak bylo možné chápat ne jako samostatné a rozhodné kritérium posuzování legality jednání poplatníka, ale jako pojem vhodný k uchopení dílčích teleologických výkladů.
|
|
This paper points out the proliferation of the abuse of law concept into tax law. We can see this tendency in both Czech and international law in both case law and legislative work. The aim of this paper is to identify the significance of the abuse of law principle in the area of tax law. In the first part of my paper, I focus on the subjective criterion of abuse of law. The second part concentrates on the significance of the objective criterion, and on the relationship between the two criteria.
It is my conclusion that transactions which may appear as irrational, artificial or purposive should all be considered within the context of the meaning and purpose of the law which regulates them. This must be the case for all one’s transactions, including the bona fides ones. Therefore, I consider the subjective criterion of abuse of law to be redundant.
The use of the subjective criterion by the authorities may be especially harmful in situations where it is the only used criterion. The denial of a tax advantage based purely on the ‘smell test’ by the tax authority or by a judge, without simultaneously taking into consideration the meaning and purpose of the law, is in violation of the constitutional requirement that no tax shall be levied without it being prescribed by the law.
In my opinion, the abuse of law principle is not helping in determining which forms of tax planning are lawful, and which are breaching the law. In tax law, this principle should be avoided. It seems more useful to utilize broader teleological interpretation methods. In that case, abuse of law could be of use as an interpretational crutch within teleological interpretation, but not a standalone and decisive criterion of the legality of one’s actions.
|
| Název |
Význam třídění výdajů územních samosprávných celků na běžné a kapitálové a dopady tohoto třídění pro jejich financování |
|
The Meaning of Difference between Ordinary and Capital Expenses of Territorial Self-Governments and Consequences of this Difference on Financing of the Expenses |
| Autor |
JUDr. Ing. Michael Šefčík |
| Adresa |
Departmemt of the financial law and national economy, Faculty of law of the Masaryk University, Veveří 158/70, 611 80 Brno |
| Klíčová slova |
Veřejné výdaje, běžné výdaje, kapitálové výdaje, efektivita veřejných výdajů, dluhové financování veřejných výdajů, územní rozpočty |
|
Public expenses, ordinary expenses, capital expenses, efficiency of public expenses, debt financing of public expenses, territorial budgets |
| Abstrakt |
Rozpočtové výdaje územních samosprávných celků se nejběžněji a nejobecněji třídí na běžné a kapitálové. V odborné literatuře je však zřídka věnována pozornost praktickému významu tohoto rozdělování výdajů územních samosprávných celků. V tomto příspěvku bude diskutován význam odlišování běžných a kapitálových výdajů ze dvou hledisek: za prvé z hlediska hodnocení efektivity veřejných výdajů, za druhé z hlediska přípustnosti dluhového financování veřejných výdajů. Využitou metodou pro zkoumání nastíněného tématu bude potom analýza rozpočtové skladby. |
|
Budget expenses of territorial self-governments can be most commonly classified into ordinary and capital. There is little attention on practical meaning of this classification of territorial self-governments’ expenses in literature. There will be a discussion on meaning of making difference between ordinary and capital expenses from two points of view in this paper. Firstly, from the evaluation of public expenses efficiency’s point of view and, secondly, from the permissibility of debt financing of public expenses’ point of view. The method used in this paper is analysis of budget composition. |
| Název |
Prospectus liability in the Prospectus Directive |
| Autor |
doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. a Mgr. Bc. Erik Illmann |
| Adresa |
Department of the financial law and financial science, Faculty of law of the Charles University, nám. Curieových 901/7, 116 40 Prague and White & Case (Europe) LLP, Na Příkopě 854/14, 110 00 Prague |
| Klíčová slova |
Prospectus, Prospectus Directive, prospectus liability |
|
Odpovědnost za obsah prospektu, prospekt, Směrnice o prospektu |
| Abstrakt |
Tento článek pojednává o problematice odpovědnosti za obsah prospektu s ohledem na určení rozhodného práva. Otázka odpovědnosti za informace obsažené v prospektu je často opomíjená. Naposledy vyvstala v souvislosti s novým návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování zveřejněným 30. listopadu 2015. Autoři tohoto článku čtenářům předkládají krátkou analýzu této problematiky a doplňují ji o pohled na určení rozhodného práva pro uplatnění této odpovědnosti. |
|
This article is focused on the issue of liability for information contained in prospectus and the related topic of conflict-of-law rules. The issue of prospectus liability is often put aside by many authors. The questions related to the prospectus liability recently arose in connection with the new European Parliament and European Commission proposal for the Prospectus Directive published in 30th November 2015. The authors of the article present a brief analysis of these issues there and supplement it with a view on conflict-of-law rules for application of the liability. |
