| Název |
„Odvodový úver“ ako prostriedok podpory udržania zamestnanosti |
|
„Contributory Credit“ as a Means of Support for the Maintenance of Employment |
| Autor |
doc. JUDr. Ľubomír Čunderlík, PhD. |
| Klíčová slova |
odvod sociálneho poistenia, odvodový úver, finančná pomoc, zákon o službách zamestnanosti |
|
Social Insurance Contribution, Contributory Credit, Financial Assistance, Act on Employment Services |
| Abstrakt |
Cieľom článku je analyzovať právnu úpravu tzv. odvodového úveru a s ním súvisiacej finančnej pomoci. Odvodový úver je komerčným úverom, ktorý poskytuje banka. Slúži na podporu udržania zamestnanosti a štát z tohto dôvodu financuje formou finančnej pomoci časť jeho úroku. Súčasne poskytuje štátnu záruku pre prípad jeho nesplácania. Netypickou je právna úprava poskytovanej finančnej pomoci, ktorá vykazuje znaky štátnej pomoci de minimis. Legislatívne bola táto právna úprava zakotvená v zákone č. 5/2004 Z.z. o službách zamestnanosti. |
|
The aim of the article is to analyze the legislation of so-called the contributory credit and the related financial assistance. Contributory credit is a commercial loan granted by the commercial bank. It supports the maintenance of employment in Slovakia and for this reason the State finances through financial assistance portion of its interest. While it is providing a State guarantee in case of defaults. Atypical legislation is the provision of financial assistance, which shows signs of de minimis aid. Such legislation is enshrined in the Act No. 5/2004 Coll. on Employment Services. |
| Název |
Regulace online hazardních her v ČR: východiska pro moderní regulaci z národní i mezinárodní perspektivy |
|
Regulation of Online Hazard Games in the CR: Basis for Modern Regulation from National and International Perspective |
| Autor |
doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., Mgr. Jan Řehola, Mgr. Václav Ulrich |
| Klíčová slova |
Online hazardní hry, regulace, přeshraniční sázení |
|
Online gambling, Regulation, Cross-border gambling |
| Abstrakt |
Článek obecně pojednává o základních východiscích regulace online hazardních her. Hazardní hry provozované prostřednictvím internetu dávají vzniknout celé řadě specifických mezioborových otázek, které musí regulátor a zákonodárce vzít v úvahu, při přípravě legislativního a regulačního rámce pro jejich provozování. S ohledem na skutečnost, že Česká republika přijala v tomto roce zcela nový zákona o hazardních hrách, který poprvé komplexně stanovil pravidla pro provozování online hazardních her, je téma tohoto článku velmi aktuální.
Po obecném úvodu jsou rozebrány otázky týkající se specifik regulace online hazardních her, stejně jako probrány důvody a cíle, které si jednotlivé státy vytknuly při jejich regulaci. Podrobněji jsou rozebrány otázky související s přeshraničním charakterem online hazardních her, jako například otázka určení jurisdikce či problematika vymáhání práva v prostředí veřejné informační sítě Internet. V neposlední řadě jsou i diskutovány otázky týkající se zdaňování online hazardních her.
|
|
The article generally discusses basic of the regulation of online gambling. Regulation of online gambling gives rise to a wide range of specific interdisciplinary issues that must be taken into account when preparing the legislative and regulatory framework for their operation. Given the fact that the Czech Republic has adopted this year a completely new Gambling Act, which for the first time comprehensively regulates online gambling, this topic is very actual.
After a general introduction issues concerning the regulatory goals are discussed. More specific issues to which cross-border effects of online gambling gives rise, such as the questions on jurisdiction and law enforcement, are described in following chapter. Finally, issues concerning the taxation of online gambling are also examined.
|
| Název |
Automatická výměna informací oznamovaných finančními institucemi |
|
Automatic Exchange of Information Reported by Financial Institutions |
| Autor |
JUDr. Roman Vybíral, Ph.D., Mgr. Michal Tuláček |
| Klíčová slova |
automatická výměna informací, mezinárodní spolupráce při správě daní, GATCA |
|
automatic exchange of information, international cooperation with tax administration, GATCA |
| Abstrakt |
V roce 2016 nabyla účinnosti novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která rozšířila okruh států, se kterými probíhá automatická výměna informací oznamovaných finančními institucemi. Tato novela však byla Parlamentem přijata pozdě, což má důsledky pro její aplikaci v praxi. Zároveň jsou v současné době v legislativním procesu dvě další novely, které tento druh automatické výměny informací modifikují. Článek nejprve představí koncept automatické výměny informací a následně se zabývá jak důsledky pozdního přijetí novely, tak důvody pro plánované změny v této relativně nové právní úpravě. |
|
In 2016, an amendment of the International Cooperation with Tax Administration Act came into force. With this amendment, a list of countries participating in an automatic exchange of information reported by financial institutions was extended. However, the amendment was enacted late. This late enactment has had several consequences in its application. Moreover, there are two other amendments proposed nowadays, which further modify this kind of automatic exchange of information. Firstly, the article explains a concept of the automatic exchange of information. Afterwards, the article focuses on the consequences of the late enactment of the amendment as well as on the reasons for planned changes in this relatively new law. |
| Název |
K čemu zákaz zneužití práva? (část 1.) |
|
What is Abuse of Law for? (part 1) |
| Autor |
Mgr. Ing. Petra Kamínková |
| Klíčová slova |
Zneužití práva; krácení daně; daňové plánování |
|
Abuse of law / abuse of rights; tax evasion; tax planning |
| Abstrakt |
Tento článek upozorňuje na trend prorůstání zákazu zneužití práva do oblasti práva daňového. Tento trend můžeme v posledním desetiletí pozorovat v českém i v mezinárodním kontextu v judikatuře soudů i v řadě legislativních iniciativ. Cílem této práce je identifikovat význam zákazu zneužití práva v právu daňovém. První část článku se zaměřuje na subjektivní kritérium zákazu zneužití práva. Druhá část se věnuje významu objektivního kritéria a vzájemnému vztahu obou kritérií.
Docházím k závěru, že transakce, které se jeví být iracionálními, umělými či účelovými, musí být posuzovány s ohledem na smysl a účel práva, které je reguluje. To však musí platit pro všechny transakce poplatníka, včetně těch provedených v dobré víře. Proto považuji subjektivní kritérium zneužití práva za nadbytečné.
Užívání subjektivního kritéria může být zvláště škodlivé v situaci, kdy je užíváno samostatně. Odebrání daňové výhody v závislosti na „čichovém testu“ správce daně či soudce ohledně racionality či účelu transakce, bez současného zvážení smyslu a účelu zákona, je v rozporu s ústavním požadavkem uložení daně na základě zákona.
Domnívám se, že zákaz zneužití práva nijak nepřispívá k vyjasnění otázky, které daňové plánování je dovolené, a které nikoliv. V daňovém právu je tento institut nadbytečný. Užitečnějším se jeví připuštění teleologického výkladu v nejširším slova smyslu. Zneužití práva by pak bylo možné chápat ne jako samostatné a rozhodné kritérium posuzování legality jednání poplatníka, ale jako pojem vhodný k uchopení dílčích teleologických výkladů.
|
|
This paper points out the proliferation of the abuse of law concept into tax law. We can see this tendency in both Czech and international law in both case law and legislative work. The aim of this paper is to identify the significance of the abuse of law principle in the area of tax law. In the first part of my paper, I focus on the subjective criterion of abuse of law. The second part concentrates on the significance of the objective criterion, and on the relationship between the two criteria.
It is my conclusion that transactions which may appear as irrational, artificial or purposive should all be considered within the context of the meaning and purpose of the law which regulates them. This must be the case for all one’s transactions, including the bona fides ones. Therefore, I consider the subjective criterion of abuse of law to be redundant.
The use of the subjective criterion by the authorities may be especially harmful in situations where it is the only used criterion. The denial of a tax advantage based purely on the ‘smell test’ by the tax authority or by a judge, without simultaneously taking into consideration the meaning and purpose of the law, is in violation of the constitutional requirement that no tax shall be levied without it being prescribed by the law.
In my opinion, the abuse of law principle is not helping in determining which forms of tax planning are lawful, and which are breaching the law. In tax law, this principle should be avoided. It seems more useful to utilize broader teleological interpretation methods. In that case, abuse of law could be of use as an interpretational crutch within teleological interpretation, but not a standalone and decisive criterion of the legality of one’s actions.
|
| Název |
Special Tax Zones (STZ) as a source of economic growth: comparative analysis from a Tax Law perspective |
| Autor |
Prof. Dr. Soraya Rodríguez Losada, Ph.D. |
| Klíčová slova |
Special tax zone, special tax regime, tax benefit, economic development, state aid |
| Abstrakt |
The establishment of a STZ aims to facilitate trade, stimulate economic activity and generate employment. For this purpose, a special regulation is applied within the zone, with low taxes, a preferential customs regime and more related financial and environmental laws. The expression special tax zone includes a wide variety of concepts, like free tax zones, customs bonded warehouses, export processing zones, enterprise zones, freeports or specialized zones. The choice between one specific type of STZ or another will be made according to the country’s politics, the geographical location, etc. An analysis of the experiences initiated by other countries or the limits of regulation in a EU context can be useful for jurisdictions interested in developing STZs. |
| Název |
Legal Aspects of Bitcoin under the Czech Law |
| Autor |
doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D., Jiří Moravec |
| Klíčová slova |
Bitcoin, regulace |
|
Bitcoin, regulation |
| Abstrakt |
Bitcoin je multidimenzionální fenomén. Tato práce se zabývá právním popisem Bitcoinu, provádí analýzu Bitcoinu jako objektu právních vztahů s hypotézou, že se Bitcoin liší od koncepce věci v právním smyslu. Tato práce dále diskutuje následující čtyři rozdílné, ale vzájemně propojené přístupy k právnímu statusu Bitcoinu: (i) Bitcoin jako autorské dílo, (ii) Bitcoin jako počítačový program a licence, (iii) Bitcoin jako právo, (iv) Bitcoin jako věc v právním smyslu bez absolutních majetkových práv. Každý z těchto přístupů je podroben definičním kritériím věci v právním smyslu. |
|
Bitcoin is a multidimensional phenomenon. This work engages in its legal description, providing analysis of Bitcoin as an object of legal relations with an assumption that it differs from the conception of a thing in a legal sense. This work further discusses following four different but interconnected approaches to Bitcoin’s legal status: (i) Bitcoin as the work of an author, (ii) Bitcoin as a computer program and license, (iii) Bitcoin as a right, (iv) Bitcoin as a thing without absolute proprietary rights. Each of these approaches is submitted to the defining criterions of the thing in a legal sense. |
